Labské vyhlídky Českého středohoří (Radejčín – Ústí nad Labem)
Na počátku třetihor se Labe volně klikatilo rovinatou krajinou, ale když se o sebe začaly intenzivně třít zemské desky a z hlubin si prorazilo cestu žhavé magma, rázem se tento typ krajiny změnil na oblast plnou impozantních čedičových kuželům typických pro České středohoří. Řeka si obtížně hledala mezi nově vzniklými vrcholky cestu, postupně však odnášela vrstvy hornin a vytvořila kaňon, který se dnes rozkládá mezi Lovosicemi a severními hranicemi České republiky. Asi nejznámějším úsekem, kde se skály příkře svažují k řece a tvoří tak jakousi bránu do Čech, je Porta Bohemica. Tu my ale při dnešním výletě nenavštívíme, vydáme se totiž kousek po proudu Labe na návštěvu několika vyhlídek mezi vesnicí Radejčín a Ústím nad Labem. Při cestě z Prahy je dobré využít rychlík do Lovosic, kde je nutné místo na osobní vlak přestoupit na náhradní autobusovou dopravu (linka U6). Na železniční trati do Radejčína totiž v roce 2013 došlo při výstavbě dálnice D8 k sesuvu půdy a od té doby zde nebyl železniční provoz obnoven.
Geocachingové okénko: Na této trase bychom doporučili nevynechat kešku Vyhlidka vedle Dubic (GC1K7MA), která vás zavede na turisticky neznačené vyhlídkové místo. Velkým zážitkem je také keš Josefinka (GC1A4M1), u které se nemusíte moc bát, že tu bude „zamudlíno“.
Fotogalerie s popisky:
Autobus v Radejčíně zastaví před drobnou nádražní budovou a cestující přestoupí do motoráčku směřující dále na Teplice. Pro nás je však Radejčín dnešním výchozím bodem a na nejbližším turistickém rozcestníku se dozvíme, že naše první zastávka – rozhledna Radejčín – je od nádraží vzdálena pouhý půlkilometr po žluté turistické značce.
Rozhledna Radejčín se nachází na bezejmenné kótě 375 m n. m. a slouží nejen turistům, ale hlavně mobilnímu operátorovi Vodafone jako vysílač. Z rozhledny je možné pozorovat vrcholky Kletečná, Kubačká, za řekou Radobýl, Strážiště, Kamýk se zříceninou hradu a mnoho dalších kopců Českého středohoří. Klid na rozjímání však kazí asi 200 metrů vzdálená dálnice D8.
Z rozhledny pokračujeme dále po žluté kolem vyhlídky Jaroslava Srby, kde je možné posedět na lavičce. Krásných pohledů na řeku nás však dneska čeká nespočetně. Pokud neminete odbočku k Doerellově vyhlídce, žlutá TZ vás dovede na místo, které prý inspirovalo malíře Ernsta Gustava Doerella. Od roku 2017 zde naleznete jeho pamětní desku, ale hlavně se zde pokocháte výhledy na Labe, protilehlý vrch Deblík a další kopečky. Po proudu řeky uvidíte obce Dolní Zálezly (na levém břehu) a Církvice (na fotografii).
Stejnou cestou se vrátíme zpět k odbočce a pokračujeme do centra obce Dubičky. Zde se napojíme na zelenou, ale na Dubickém kopci si uděláme malou zacházku k místnímu vysílači. I když sem turistická značka nevede, je odtud další nádherný výhled (N 50° 35.587 E 014° 01.685). Na fotografii se díváme proti proudu Labe na Prackovice a Libochovany, vpravo se tyčí dvouvrcholový Lovoš.
Z vyhlídky „u vysílače“ uvidíte i Dubičky s kostelem sv. Barbory. V pozadí se rýsuje Kletečná (706 m n. m.) a Milešovka (837 m n. m.).
O tom, že to dneska bude o výhledech, svědčí fakt, že za dalších 400 metrů nám turistický rozcestník nabízí další vyhlídku. Nazývá se Mlynářův kámen a je zajímavá kovovým křížem postaveným na památku obětí první světové války. Výhledy na okolní kopce jsou opět impozantní, pod vyhlídkou brázdí labské vody přívoz z Dolních Zálezel do Církvic a po obou březích řeky projíždějí osobní i nákladní vlaky.
Nedaleko Mlynářova kamene se nachází Moravanský vodopád ležící na stejnojmenném potoce. Kolem potoka vede z Dolních Zálezel modrá naučná stezka a samotný vodopád najdete až v horní části Mlýnského dolu, kousek pod obcí Moravany.
Do Moravan zavítáme hned posléze a opět se napojíme na žlutou TZ. Projdeme obcí a vystoupáme na kopec Skalka, kde si určitě nenecháme ujít vyhlídku a zároveň paraglidingové startoviště Frňák (N 50° 36.437 E 014° 02.140).
Z vyhlídky Skalky se opět vrátíme k odbočce a po málo frekventované silnici sledujeme stále žlutou TZ. Dobrodruzi by ji však měli opustit na rozcestí Skály a vydat se po modré ke skalnímu útvaru Josefínka. Tato odbočka vám zabere alespoň hodinu času, neboť sestoupáte (a cestou zpět opět vystoupáte) dobrých 160 výškových metrů. Závěrečný úsek před vyhlídkou je navíc trošku náročnější, zvláště po dešti a za vysokého stavu kopřiv. Odměněni však budete liduprázdnou vyhlídkou, a pokud se budete dívat pozorně, zahlédnete v jižním směru 20 kilometrů vzdálený Házmburk. Samotná skála Josefínka je prý sedící dívka ronící slzy, neboť její kamenný milý se vlivem povětrnostních vlivů zřítil do koryta řeky.
Od Josefínky se vrátíme zpět na silnici, ale hned po dalších 200 metrech ji opět opustíme, abychom se zastavili na vyhlídce Skály, která je díky dobré dostupnosti dalším oblíbeným paraglidingovým startovištěm (Čerťák). Výhledy dávají tušit, že se blížíme k Ústí nad Labem. Řeka je přeťata Masarykovými zdymadly, nad kterými se po pravé straně tyčí znělcová skála se zříceninou hradu Střekov. Levý břeh řeky nás ale také zajímá – rýsuje se zde čedičový hřbet Vrkoče, který ještě dnes také navštívíme.
Pokračujeme dále po žluté TZ do vesničky Podlešín, která čítá pouhých 54 obyvatel, ale její náves zdobí roztomilá pseudogotická kaplička sv. Jana a Pavla.
Další odbočku doporučujeme milovníkům čertovských pověstí. Pokud sejdete na souřadnicích N 50° 37.727 E 014° 02.213 ze značené stezky a budete klesat podél Podlešínského potoka, narazíte na zbytky Čertova mlýna. Objekt prý obýval čert, který toužil po životě „nahoře“, avšak díky své výbušné povaze mlýn poničil do dnešního podoby. Kousek od zříceniny mlýna se nachází drobný vodopád, nicméně nepokoušejte se odtud dostat k jeho většímu bratrovi – Vaňovskému vodopádu – je zde 12metrový čedičový přepad.
Podlešínský potok překonává na svém toku mnoho překážek, nejvýraznější a turisticky nejatraktivnější je však čedičový masiv se sloupcovou odlučností, díky kterému se potok mění v působivý vodopád. Vaňovský vodopád se určitě vyplatí navštívit při vyšším stavu vody.
Jedna z posledních vyhlídek váš čeká, pokud budete od Vaňovského vodopádu pokračovat dále po zelené TZ na upravenou vyhlídkovou plochu čedičového útvaru Vrkoč. Tento pozoruhodný hřeben byl odkryt v 19. století v souvislosti se stavbou železniční tratě. Lokalita je geologicky významná díky tomu, že se v hornině nachází vějířovitě uspořádaná odlučnost připomínající vrkoč ženských vlasů. Odtud pramení pojmenování tohoto skalního útvaru. Z vyhlídkové plošiny je pěkný výhled na zdymadla, Střekov, Mariánskou skálu a celé město Ústí.
Z Vrkoče na Větruši se budeme držet zelené TZ. Cestička vede po vrstevnici a mezi stromy se občas objeví výhledy na protilehlý břeh Labe.
Zámek Větruše slouží výletníkům jako restaurace, hotel i rozhledna. Nicméně krásné výhledy na město poskytují i pouze jeho terasy. Do centra města je možné využít lanovku, anebo žlutou TZ, která vás dovede až k vlakovému nádraží, kde dnešní putování zakončíme.
